Jak v zahradě využít déšť ? 🌧
Po delší době prší. Voda v zahradě je extrémně důležitá a díky zachytávání dešťovky získáváte nejlepší možnou vodu na zalévání zdarma.
Déšť a s ním spojená vlhkost představují ale pro část zahrady i riziko. Některé práce se v mokru dělat nemají. V novém článku najdete tři seznamy: co stihnout před deštěm, čemu se vyhnout, a do čeho se naopak pustit hned potom.
Obsah článku
Co udělat v zahradě těsně před deštěm?
1️⃣ Skliďte všechna zralá rajčata i ta, která jsou před dozráním. Pokud nemáte rajčata vyvázaná, vyvažte je k tyčce.
Proč? Při dešti stejně jako po vydatné zálivce by rajčata popraskala a začala by se rychle kazit.
2️⃣ Skliďte zralou cibuli a česnek. Musí být připravené ke sklizni (česnek se zaschlými listy, cibule s natí ležící na záhonu).
Proč? Pokud je sklidíte před deštěm, budou se vám lépe dosušovat pro dlouhodobé skladování.
3️⃣ Posekejte trávník. Především po dlouhém suchu. Déšť dá trávníku impuls k růstu a trávník se lépe obnoví když ho zbavíte delších suchých stébel.
4️⃣ Přehoďte kompost. Vlhkost, ktera je pro dobrý kompostovací proces důležitá vám dodá déšť.
5️⃣ Vysejte květnaté louky, trávníky. Období před deštěm je ideální i pro pokládku trávníkového koberce.
Proč? Semínka vysetá před deštěm dostanou ten nejpřirozenější impuls k vyklíčení.
💡 Tip: Před deštěm můžete sít i semínka květin, nebo zeleniny. V polovině srpna se toho dá sít ještě docela dost, viz samostatný článek o zelenině pro srpnové výsevy.
6️⃣ Pokud máte v nádrži na dešťovku vodu tak, že by vám přetekla, zalejte s ní stromy.
💡 Tip: Ke každému stromu alespoň 100 litrů (k větším klidně i 200 - 300 litrů). Déšť jim tolik nedá a vám nádrž zbytečně nepřeteče.
Čemu se v dešti a hned po něm vyhnout
7️⃣ Nestříhejte stromy ani keře i když je pro to kalendářně vhodný termín. Počkejte si, až prostor v koruně oschne.
8️⃣ Nevyštipujte zálistky u rajčat, nezakracujte rajčatům hlavní výhon, nezaštipujte dýně, melouny, okurky a další příbuzné..
9️⃣ 💡 Tip: V dešti ani těsně po něm (dokud jsou mokré) tyto rostliny ani nesklízejte (rajčata, dýně, okurky, melouny, …).
Proč? Řezné rány ve vlhkém počasí jsou vstupní branou pro houbovité choroby a vyšší je i riziko přenosu plísní.
🔟 Nesklízejte ani bylinky včetně levandule. Po dešti mají méně silic a jsou méně voňavé a aromatické.
💡 Tip: Výjimkou je máta, pro kterou je období po dešti naopak na sklizeň vhodné.
Do čeho se pustit po dešti
▶️ Vyplejte. Z vlhké půdy (především jílovištější) se plevel dobře vytahuje. sklizně jarní cibulky, sklizně a jednocení kořenové zeleniny…
💡 Tip: Po dešti mají salát, špenát a mangold jemnější chuť.
▶️ Do vlhké půdy po dešti hnojte tekutými hnojivy. Pokud je půda hodně podmáčená, s hnojením den až dva počkejte.
⚠️ Pozor: Nikdy tekutými hnojivy nehnojte do suché půdy. Rostliny by dostaly šok, případně by se jim popálily kořínky.
▶️ Při zahradničení bez rytí se vyhýbejte chození po záhonech. To platí o to víc po dešti nebo vydatné zálivce. Půda by se zhutnila a šli byste sami proti sobě.
💡 Tip: Choďte po uličkách, pokud máte někde potřebu do záhonu vstoupit, dejte si na to místo na tu dobu prkno, ať se vaše váha rozloží.
▶️ Zhruba dva dny po dešti (záleží na intenzitě deště a typu půdy) prokypřete zem v zeleninových a trvalkových záhonech. Zpomalíte odpar a půdu provzdušníte.
▶️ Po dešti projděte zahradu a seberte slimáky. Ve vlhku vylézají a pokud jste před deštěm zároveň posekali, dobře se hledají.
Ještě takový bonus. Mám svedené okapy a svody do dvou nádrží na dešťovku, ale nejsou stejně velké, neteče, do té větší teče voda z menší části střechy a více se z ní bere. Všechny tyhle věci způsobují, že mi při deštích jedna nádrž přetéká a druhá ještě není po přepad plná.
▶️ Před deštěm a často o při dešti proto přečerpávám vodu tak, aby mi zbytečně někde nepřetékala přepadem, když by druhá nádrž ještě nebyla plná.
💡 Tip: Typicky se dá takhle nachytat nějaká voda do nádob, které máte k dispozici. Pokud by vám přetékaly sudy, můžete plnit vaky u stromů. 10 stromových vaků je schopno pojmout 500 - 700 litrů vody a postupně ji uvolnit u stromů.
Kolik vody vám ze střechy vlastně nateče
Vyplatí se to jednou spočítat, protože většina lidí to podceňuje.
Platí jednoduché pravidlo: 1 mm srážek na 1 m² střechy je 1 litr vody.
Ze střechy o ploše 100 m² tedy při desetimilimetrovém dešti, což je běžná letní přeháňka, nateče 1 000 litrů. Při vydatnějším dvacetimilimetrovém dešti jsou to 2 000 litrů. Za celý rok při běžném českém úhrnu kolem 650 mm projde takovou střechou zhruba 65 000 litrů vody.
⚠️ Pozor: Standardní sud na dešťovku má 200 až 300 litrů. To znamená, že vám při jediném pořádném dešti přeteče několikrát. Většina vody, o kterou v suchu přijdete, vám tedy neuteče v létě, ale během tří deštivých dnů.
Jak nepřijít o vodu, která přeteče
Mám okapy svedené do dvou nádrží, ale nejsou stejně velké a neplní se stejně rychle. Do té větší teče voda z menší části střechy a zároveň se z ní víc bere. Výsledek je, že při každém vydatnějším dešti mi jedna nádrž přetéká přepadem, zatímco druhá ještě není plná.
Řešení je banální. Před deštěm a často i během něj vodu mezi nádržemi přečerpávám tak, aby se plnily rovnoměrně a nikde nic nepřetékalo.
💡 Tip: Do čeho vodu navíc nachytat? Kromě sudů a IBC nádrží se osvědčily zavlažovací vaky ke stromům. Deset vaků pojme 500 až 700 litrů a vodu pak postupně uvolňuje přímo ke kořenům.
Déšť je v zahradě pár hodin příležitostí a pár dní režimem. Když víte, co do které fáze patří, uděláte za stejný čas mnohem víc.
A jak déšť využíváte vy? Kolik vody dokážete zachytit? Napište mi do komentářů.
Časté dotazy k dešti a dešťovce
Nahradí déšť zálivku?
Záleží, kolik ho spadlo. Platí, že 1 mm srážek je 1 litr vody na metr čtvereční. Krátká přeháňka, po které je jen mokrý povrch, dá jeden až dva litry na metr a promáčí sotva první centimetry půdy.
💡 Tip: Nejjistější kontrola je rýč. Zapíchněte ho po dešti do záhonu a podívejte se, do jaké hloubky je půda vlhká. Když jsou to tři centimetry, déšť vám nezalil nic, jen umyl listy.
Proč je dešťovka pro rostliny lepší než voda z kohoutku?
Je měkká, má málo minerálů a pH, které většině rostlin sedí. Voda z kohoutku obsahuje hlavně v oblastech s tvrdou vodou minerály, které postupně zvyšují pH půdy a rostlinám ztěžují příjem živin. Nejvíc to poznají rostliny, které mají rády kyselou půdu, tedy borůvky, rododendrony nebo kamélie.
💡 Tip: Má to i jednu praktickou výhodu. Voda ze sudu má teplotu okolí, zatímco ta z kohoutku je ledová a rostliny po ní na chvíli zastaví růst.
Dá se dešťovka ze sudu použít na zeleninu, kterou jíme syrovou?
Na zalévání ano, ale s jedním pravidlem. Zahraniční pěstitelské příručky doporučují, aby voda ze sudu nepřišla do přímého styku s tou částí rostliny, kterou budete jíst syrovou.
Důvod je dvojí. Ze střechy se do sudu splachuje ptačí trus a nečistoty a některé střešní krytiny mohou uvolňovat těžké kovy.
💡 Tip: Řešení je jednoduché a stejně tak se zalévat má. Lejte vodu ke kořenům, ne na listy. U salátů, špenátu a bylinek, které jdou rovnou do salátu, na to dávejte pozor nejvíc. A zeleninu před jídlem umyjte, což stejně děláte.
Jak se zbavit řas a zápachu v sudu?
Řasy potřebují ke svému růstu světlo, takže první krok je pořádně těsnící víko. Sud, do kterého nesvítí slunce, řasy prakticky nemá.
Druhá věc je obměna vody. Sud, ze kterého průběžně berete, zůstává svěží. Nejhůř dopadne ten, co stojí plný celé léto nedotčený.
⚠️ Pozor: Když už voda zapáchá, neřešte to chemií. Sud vypusťte, vydrhněte teplou vodou s mýdlem a naplňte znovu. Jednou ročně to stojí za to udělat i preventivně.
💡 Tip: Udržujte čisté okapy. Většina organických nečistot, ze kterých v sudu vzniká kal a zápach, se tam dostane právě z nich.
Můžu dešťovkou zalévat výsevy a sazenice?
Tady je to překvapivě naopak. U čerstvých výsevů a malých sazenic se voda ze sudu nedoporučuje, protože se v ní mohou držet původci padání klíčních rostlin.
Malé sazeničky mají minimální obranyschopnost a tahle choroba je dokáže zlikvidovat během jednoho dne.
💡 Tip: Na výsevy a sazenice použijte vodu z kohoutku a nechte ji jen předem odstát, aby nebyla ledová. Dešťovka je pak ideální na všechno ostatní.