Po delší době prší. Voda v zahradě je extrémně důležitá a díky zachytávání dešťovky získáváte nejlepší možnou vodu na zalévání zdarma.

Déšť a s ním spojená vlhkost představují ale pro část zahrady i riziko. V novém článku jsem se podíval na to, jak déšť v zahradě chytře využít.

Obsah článku

✅ Před deštěm v zahradě ještě udělejte:

1️⃣ Skliďte všechna zralá rajčata i ta, která jsou před dozráním. Pokud nemáte rajčata vyvázaná, vyvažte je k tyčce.

Proč? Při dešti stejně jako po vydatné zálivce by rajčata popraskala a začala by se rychle kazit.

2️⃣ Skliďte zralou cibuli a česnek. Musí být připravené ke sklizni (česnek se zaschlými listy, cibule s natí ležící na záhonu).

Proč? Pokud je sklidíte před deštěm, budou se vám lépe dosušovat pro dlouhodobé skladování.

3️⃣ Posekejte trávník. Především po dlouhém suchu. Déšť dá trávníku impuls k růstu a trávník se lépe obnoví když ho zbavíte delších suchých stébel.

4️⃣ Přehoďte kompost. Vlhkost, ktera je pro dobrý kompostovací proces důležitá vám dodá déšť.

5️⃣ Vysejte květnaté louky, trávníky. Období před deštěm je ideální i pro pokládku trávníkového koberce.

Proč? Semínka vysetá před deštěm dostanou ten nejpřirozenější impuls k vyklíčení.

💡 Tip: Před deštěm můžete sít i semínka květin, nebo zeleniny. V polovině srpna se toho dá sít ještě docela dost, viz samostatný článek o zelenině pro srpnové výsevy.

6️⃣ Pokud máte v nádrži na dešťovku vodu tak, že by vám přetekla, zalejte s ní stromy.

💡 Tip: Ke každému stromu alespoň 100 litrů (k větším klidně i 200 - 300 litrů). Déšť jim tolik nedá a vám nádrž zbytečně nepřeteče.

🛑 V dešti a těsně po něm se vyhněte:

7️⃣ Nestříhejte stromy ani keře i když je pro to kalendářně vhodný termín. Počkejte si, až prostor v koruně oschne.

8️⃣ Nevyštipujte zálistky u rajčat, nezakracujte rajčatům hlavní výhon, nezaštipujte dýně, melouny, okurky a další příbuzné..

9️⃣ 💡 Tip: V dešti ani těsně po něm (dokud jsou mokré) tyto rostliny ani nesklízejte (rajčata, dýně, okurky, melouny, …).

Proč? Řezné rány ve vlhkém počasí jsou vstupní branou pro houbovité choroby a vyšší je i riziko přenosu plísní.

🔟 Nesklízejte ani bylinky včetně levandule. Po dešti mají méně silic a jsou méně voňavé a aromatické.

💡 Tip: Výjimkou je máta, pro kterou je období po dešti naopak na sklizeň vhodné.

✅ Po dešti se pusťte do následujících činností:

▶️ Vyplejte. Z vlhké půdy (především jílovištější) se plevel dobře vytahuje. sklizně jarní cibulky, sklizně a jednocení kořenové zeleniny…

💡 Tip: Po dešti mají salát, špenát a mangold jemnější chuť.

▶️ Do vlhké půdy po dešti hnojte tekutými hnojivy. Pokud je půda hodně podmáčená, s hnojením den až dva počkejte.

⚠️ Pozor: Nikdy tekutými hnojivy nehnojte do suché půdy. Rostliny by dostaly šok, případně by se jim popálily kořínky.

▶️ Při zahradničení bez rytí se vyhýbejte chození po záhonech. To platí o to víc po dešti nebo vydatné zálivce. Půda by se zhutnila a šli byste sami proti sobě.

💡 Tip: Choďte po uličkách, pokud máte někde potřebu do záhonu vstoupit, dejte si na to místo na tu dobu prkno, ať se vaše váha rozloží.

▶️ Zhruba dva dny po dešti (záleží na intenzitě deště a typu půdy) prokypřete zem v zeleninových a trvalkových záhonech. Zpomalíte odpar a půdu provzdušníte.

▶️ Po dešti projděte zahradu a seberte slimáky. Ve vlhku vylézají a pokud jste před deštěm zároveň posekali, dobře se hledají.

Ještě takový bonus. Mám svedené okapy a svody do dvou nádrží na dešťovku, ale nejsou stejně velké, neteče, do té větší teče voda z menší části střechy a více se z ní bere. Všechny tyhle věci způsobují, že mi při deštích jedna nádrž přetéká a druhá ještě není po přepad plná.

▶️ Před deštěm a často o při dešti proto přečerpávám vodu tak, aby mi zbytečně někde nepřetékala přepadem, když by druhá nádrž ještě nebyla plná.

💡 Tip: Typicky se dá takhle nachytat nějaká voda do nádob, které máte k dispozici. Pokud by vám přetékaly sudy, můžete plnit vaky u stromů. 10 stromových vaků je schopno pojmout 500 - 700 litrů vody a postupně ji uvolnit u stromů.