Je polovina srpna, rajčata už máme někteří ze záhonu pryč a do konce sezóny zbývají přibližně 2 měsíce.

Vycházíme z článku o srpnových výsevech, na který se můžete případně podívat.

Přiznám se, že jsem to úplně nečekal, ale deštivý týden s dětmi na Lipně si vybral svou daň. Asi tak o měsíc dříve než loni to mají rajčata spočítané a je třeba řešit, co s tím.

I když vám rajčata napadne plíseň, není vše ztraceno. Co se zralými i nezralými plody, jak naložit s napadenými rostlinami i co se dá vysít na záhon ještě teď jsem sepsal v novém článku.

Léto je období, kdy nás zahrada odměňuje za tu péči a čas, který jsme ji věnovali. V rámci sklizně přišla řada na mrkev. Letos poprvé jsem ji vysel už v prosinci…

Jak hodnotím podzimní výsev v porovnáni s jarním, jak poznáte, že je čas mrkev sklidit a jak mrkev uskladnit najdete v novém článku.

Aby vám rajčata plodila až do prvních mrazů a ještě o kousek déle, vyplatí se o ně kromě sklizně i teď v srpnu starat.

Jsou věci, které jsou ztráta času a potom ty, které vám přinesou lepší výsledek. Následujících 5 věcí doporučuji v létě kolem rajčat dělat:

Tím, že se mrkev seje přímo na záhon a nedá se sít přesně na rozestup, který potřebuje v dospělé velikosti, je jí třeba v průběhu růstu jednotit.

Mezi výsevem a sklizní se jednotí 2x. Poprvé, když má na výšku mezi 5 - 7 cm a potom ještě jednou asi za měsíc na finální rozestupy. V novém článku si ukážeme, jak mrkev jednotit a co udělat s tím, když už v záhonu budete.

Tenhle blog je hodně o tom, že ukázaná platí. Zjistil jsem, že jsem dlouho neukázal sklizeň. Tak sem občas něco dám. Začínáme kapustou.

Ale aby to nebylo jen o chlubení se, dám vám pár tipů, jak kapustu pěstovat, abyste měli hlávky, jako má ta moje.

Jdeme na to.

Relativně s předstihem se podíváme na letní téma číslo 1 a to je plíseň na rajčatech.

Plíseň poznáte podle šedozelených skvrn na listech, hnědnoucích stonků a skvrn na plodech.

Pozor: Pokud její nástup nezachytíte, máte po úrodě. Napadené plody vám už nedozrají.

Jak plísni předejít?

Česnek je moje oblíbená plodina. Sází se v období, kdy na zahradě není moc nic jiného na práci, celou dobu si roste a v půlce léta ho sklidíte.

Stačí ho průběžně udržovat bez plevele, když ho sem tak okopete, bude rád.

Na co ale určitě nezapomeňte je vyřezat u paličáku květní stvoly.

Odhadem měla letošní sezóna kvůli chladnějšímu jaru asi 3 týdny zpoždění.

Začíná se to ale vracet k normálu a i teplomilné rostliny na záhonu vše pomalu dohánějí.

Aby rajčata rostla co nejlépe, držte u tyčkových rajčat jeden hlavní výhon. Všechny boční výhony vyrůstající nad listy (proto zálistky) vyštipujte.

Deštivější loňský i letošní rok jsou v mnoha ohledech příjemné. S vlhkým počasím přichází ovšem i jedna velká nevýhoda… slimáci.

Jsou rostliny, které slimáci milují: saláty, košťáloviny, všechny tykvovité, ačokča, jahodníky, fazol, afrikány, petržel, libeček, ale i třapatky a spoustu dalších.

Sepsal jsem níže pár rad, jak množství slimáků a škody jimi způsobené snížit na minimum.

Už jsme skoro odvykli chuti doma utrženého čerstvého salátu. Chuťově, křehkostí i obsahem vitaminu A se nedá srovnávat s těmi, které koupíte v obchodě.

Mám k salátu pozitivní vztah vybudovaný z domova. U našich na konci jara téměř nebyla večeře bez hlávkového salátu.

Máme po zmrzlých a všechny teplomilné sazenice můžou na záhon. Začínáme s dýněmi a postupně přijdou na řadu další... rajčata, papriky, lilky, ale i ačokča nebo třeba kiwano.

Dýně jsou na pěstování poměrně jednoduché. Jaké hlavní věci si pohlídat se dočtete v novém článku

Můžete to mít jinak, ale u nás doma děti rozhodly, že na velké ploše budeme pěstovat hrášek. :)

Dnes si projdeme, jaké druhy hrášku se dají pěstovat a jak na to…

Jedeme spolu pěstování rajčat, krok za krokem. Rajčata setá “na Josefa” budou teď někdy potřebovat druhé přesazení.

Druhým pikýrováním dáte rostlinkám prostor pro vývoj kořenového systému, přidáte jim substrát a tím i živiny pro další dva týdny pěstování uvnitř.

Jdeme si ukázat, jak na to…

Pokud jste se mnou po 20. dubnu seli dýně, cukety a okurky, budou teď někdy potřebovat přepikýrovat.

Sazenicím dáme přesazením více prostoru pro kořeny, přidáme jim substrát a s ním živiny pro další růst a máme možnost zasadit je níže a napravit tak ne úplně ideální podmínky po výsevu.

Jdeme na to

Máme skoro konec dubna a přichází další vlna výsevů pro předpěstování sazeniček doma za oknem.

Tentokrát se na řadu dostanou dýně, cukety, okurky, melouny a spousta dalších.

Pokud jste se mnou seli rajčata kolem “Josefa”, přichází čas na jejich pikýrování.

Poznáte to podle toho, že sazeničky mají vedle prvních lístků (kulatých děložních) vidět i lístky pravé, kdy už je vidět, co je to za rostlinu.

Jdeme na to

Jako dítě mě bavilo, jak byli naši schopní chodit i v zimě na záhon a sklizet i pod sněhem čerstvou zeleninu… kudrnku, pórek, mrkev, kapustu, topinambury a… růžičkovou kapustu.

Dneska se podíváme na růžičkovou kapustu. Má dlouhou vegetační dobu. Počítejte zhruba půl roku, některé druhy i 8 měsíců.

V rámci plodin, které se dají sázet teď na podzim a udělat si náskok pro jaro je zajímavou volbou ozimá cibule.

Ozimá cibule se sází od října do konce roku. Stejně jako u česneku a jarních cibulovin chceme aby ještě před zimou zakořenila, ale nezačala předčasně rašit.

V listopadu a prosinci začíná období, kdy je možné sít zeleninu pro jarní klíčení: mrkev, petržel, pastinák.

Ušetříte čas na jaře, uděláte si náskok a zlepšíte klíčivost semínek.