Září je posledním reálným měsícem, kdy u nás v nižších a středních polohách můžete sít. Jedná se hlavně o listovou zeleninu.

Pokud nemáte vyseto z července nebo srpna, je tu šance vypěstovat si vlastní zeleninu pro konec podzimu až začátek jara.

Sklidil jsem cibuli zasazenou na jaře jako sazečku v podobě malých cibulek. Dá se ale i vysít cibule ze semínka, pro což je ideální čas právě teď.

Cibule není na pěstování náročná. Pokud vše dobře uděláte, tak ji na jaře vysadíte, většinou tak jednou vyplejete a na konci léta sklidíte.

V novém článku jsem sepsal pár triků jak na to.

Relativně s předstihem se podíváme na letní téma číslo 1 a to je plíseň na rajčatech.

Plíseň poznáte podle šedozelených skvrn na listech, hnědnoucích stonků a skvrn na plodech.

Pozor: Pokud její nástup nezachytíte, máte po úrodě. Napadené plody vám už nedozrají.

Jak plísni předejít?

Česnek je moje oblíbená plodina. Sází se v období, kdy na zahradě není moc nic jiného na práci, celou dobu si roste a v půlce léta ho sklidíte.

Stačí ho průběžně udržovat bez plevele, když ho sem tak okopete, bude rád.

Na co ale určitě nezapomeňte je vyřezat u paličáku květní stvoly.

Odhadem měla letošní sezóna kvůli chladnějšímu jaru asi 3 týdny zpoždění.

Začíná se to ale vracet k normálu a i teplomilné rostliny na záhonu vše pomalu dohánějí.

Aby rajčata rostla co nejlépe, držte u tyčkových rajčat jeden hlavní výhon. Všechny boční výhony vyrůstající nad listy (proto zálistky) vyštipujte.

Deštivější loňský i letošní rok jsou v mnoha ohledech příjemné. S vlhkým počasím přichází ovšem i jedna velká nevýhoda… slimáci.

Jsou rostliny, které slimáci milují: saláty, košťáloviny, všechny tykvovité, ačokča, jahodníky, fazol, afrikány, petržel, libeček, ale i třapatky a spoustu dalších.

Sepsal jsem níže pár rad, jak množství slimáků a škody jimi způsobené snížit na minimum.

Už jsme skoro odvykli chuti doma utrženého čerstvého salátu. Chuťově, křehkostí i obsahem vitaminu A se nedá srovnávat s těmi, které koupíte v obchodě.

Mám k salátu pozitivní vztah vybudovaný z domova. U našich na konci jara téměř nebyla večeře bez hlávkového salátu.

Máme po zmrzlých a všechny teplomilné sazenice můžou na záhon. Začínáme s dýněmi a postupně přijdou na řadu další... rajčata, papriky, lilky, ale i ačokča nebo třeba kiwano.

Dýně jsou na pěstování poměrně jednoduché. Jaké hlavní věci si pohlídat se dočtete v novém článku

Můžete to mít jinak, ale u nás doma děti rozhodly, že na velké ploše budeme pěstovat hrášek. :)

Dnes si projdeme, jaké druhy hrášku se dají pěstovat a jak na to…

Jedeme spolu pěstování rajčat, krok za krokem. Rajčata setá “na Josefa” budou teď někdy potřebovat druhé přesazení.

Druhým pikýrováním dáte rostlinkám prostor pro vývoj kořenového systému, přidáte jim substrát a tím i živiny pro další dva týdny pěstování uvnitř.

Jdeme si ukázat, jak na to…

Pokud jste se mnou po 20. dubnu seli dýně, cukety a okurky, budou teď někdy potřebovat přepikýrovat.

Sazenicím dáme přesazením více prostoru pro kořeny, přidáme jim substrát a s ním živiny pro další růst a máme možnost zasadit je níže a napravit tak ne úplně ideální podmínky po výsevu.

Jdeme na to

Máme skoro konec dubna a přichází další vlna výsevů pro předpěstování sazeniček doma za oknem.

Tentokrát se na řadu dostanou dýně, cukety, okurky, melouny a spousta dalších.

Pokud jste se mnou seli rajčata kolem “Josefa”, přichází čas na jejich pikýrování.

Poznáte to podle toho, že sazeničky mají vedle prvních lístků (kulatých děložních) vidět i lístky pravé, kdy už je vidět, co je to za rostlinu.

Jdeme na to

Jako dítě mě bavilo, jak byli naši schopní chodit i v zimě na záhon a sklizet i pod sněhem čerstvou zeleninu… kudrnku, pórek, mrkev, kapustu, topinambury a… růžičkovou kapustu.

Dneska se podíváme na růžičkovou kapustu. Má dlouhou vegetační dobu. Počítejte zhruba půl roku, některé druhy i 8 měsíců.

V rámci plodin, které se dají sázet teď na podzim a udělat si náskok pro jaro je zajímavou volbou ozimá cibule.

Ozimá cibule se sází od října do konce roku. Stejně jako u česneku a jarních cibulovin chceme aby ještě před zimou zakořenila, ale nezačala předčasně rašit.

V listopadu a prosinci začíná období, kdy je možné sít zeleninu pro jarní klíčení: mrkev, petržel, pastinák.

Ušetříte čas na jaře, uděláte si náskok a zlepšíte klíčivost semínek.

Listopad a prosinec jsou pro sázení česneku. Podle oblasti si počkejte, až denní teploty u vás nebudou stoupat nad 10 stupňů celsia. Dřív ho raději nesázejte. V teplejších dnech by mohl být zbytečně ohrožován fuzáriovou hnilobou.

V zahradách do 350m to poslední roky vychází na sázení až koncem listopadu, nebo v prosinci.. Na horách 🏔, případně v zahradách u chalup 🏡, kam jedete třeba v půlce listopadu naposledy ho sázejte dříve. Klidně už teď.

Zelenina ze srpnových výsevů se už od poloviny září sklízí. Výsevy ze začátku září přijdou na řadu za pár dní. A to budeme sít ještě jednou teď, na začátku října.

Předpěstované sazeničky sázím nejčastěji do už zamulčovaného záhonu. Výsev semínek je ale třeba dělat do čisté půdy - substrátu/kompostu. I u výsevů je ale možnost využít výhod mulče.

Léto si letos dává prodloužení a bedlivě sleduji, kdy se vše otočí směrem k podzimu… nebo definitivně do zimy. I v říjnu budeme sít, ale i sázet.

I když se příroda už připravuje na chladné období roku, dá se ještě pár věcí sít přímo do volné půdy i v říjnu. Vysejeme ještě zeleninu s krátkou vegetační dobou, zelené hnojení a postupně můžeme sázet česnek.

Ještě než začne dýňobraní a vrhneme se na zpracování hromady dýní, pojďme se podívat, kdy je nejlepší dýně sklízet.

Loni jsem u sebe na zahradě sklízel dýně až v polovině října. Každý podzim je ale jiný a ve vyšších polohách už přišly první mrazíky. Jak jistě poznáte, že je dýně zralá?