Popis rostliny & péče
Čeleď rostlin: Apiaceae
Přibližná výška rostliny: 40 - 120 cm
Doba kvetení: květen červen červenec
Barva květů: bílá
Kořenový systém: : Kůlový kořen
Životní cyklus : Dvouletka
Zóna zimní odolnosti (whz): 7 (-18 až -12 °C)
Podnebí: Mírné
Slunce: plné slunce
Nároky na vodu: Střední
Výsev a pěstování
Doba výsevu venku: březen - červen
Hloubka výsevu: 1 cm
Nejlepší teplota pro klíčení: 10 - 18 °C
Doba klíčení ve dnech: 14 - 40
Vzdálenost výsadby: 2 - 6 cm
Hlavní sklizeň: květen červen červenec srpen září říjen
Špatní partneři pro pěstování meziplodin: Celer Fenykl Petržel Pastinák
Dobří partneři pro pěstování meziplodin: Cibule Hrách Ředkvičky Květák Endivie
Příprava záhonu:
Úspěch při pěstování kořenové zeleniny do značné míry závisí na kvalitě půdy, proto se vyplatí věnovat přípravě záhonu dostatek času.
Koncem zimy nebo začátkem jara začněte půdu překopávat, odstraňte všechny nalezené kameny a půdu obracejte, dokud nebude mít jemnou, drobivou strukturu. Pokud vaše půda není ideálně vhodná, můžete místo ní připravit velkou nádobu. Nepřidávejte hnůj, protože ten půdu pro semena příliš obohacuje. Příliš mnoho dusíku způsobí, že mrkvi porostou chlupaté malé kořínky po celé délce mrkve.
Mrkev zasetá v únoru do pařeniště je připravena ke sklizni v červnu. Kryt - pařeniště můžete na místu dát už měsíc před výsevem, půda se tím prohřeje.
Výsev:
Výsev od března do června pod tunely nebo bílou textilii
Semena mrkve jsou malá, ale je rozumné je vysévat co nejtenčeji. Snížíte tak množství nutného ředění a potenciální riziko napadení škůdci. Semena smíchejte s hrstí ostrého písku a semena a písek zasejte společně. Písek také napomůže odvodnění. Jakmile se na sazenicích objeví první hrubé listy, prořeďte je na 5 až 7 cm mezi rostlinami.
Pěstování:
Přes záhon položte lehkou fólii, která zvýší teplotu půdy a zároveň zabrání mrkvovým muškám klást vajíčka. V období růstu rostliny nepotřebují příliš další pozornosti, je však třeba je dobře zalévat - příliš málo vody má za následek hrubé a dřevnaté kořeny.
Sklizeň: Dozrává za 120 až 140 dní.
Se sklizní mrkve začněte, jakmile je dostatečně velká k jídlu. Nejlépe je sklízet je večer, aby nepřilákaly pochmurnatku mrkvovou. Pozdní mrkev se musí sklidit do října, aby se dala uskladnit přes zimu.
Skladování:
Skladujte pouze nejlepší, nepoškozené kořeny, odřízněte jim listy a kořeny položte mezi vrstvy písku do pevné bedny, aby se kořeny nedotýkaly. Skladujte na chladném a suchém místě, mrkev občas zkontrolujte a odstraňte případné nahnilé kořeny dříve, než nakazí své sousedy. Vrcholky mrkve lze použít do různých pokrmů, včetně syrových v nápojích nebo v salátech.
Mrkev je vynikajícím zdrojem sytě žlutých karotenoidů, které vytvářejí vitamin A. Je také dobrým zdrojem hořčíku, draslíku, vitaminů C a B-komplexu a formy vápníku, kterou tělo snadno vstřebává.
Během prvních pěti měsíců skladování se obsah vitaminu A v mrkvi skutečně zvýší, a pokud je chráněna před teplem nebo světlem, může si obsah živin udržet další dva až tři měsíce.
Škůdci:
Snižte riziko napadení tím, že rostliny večer za bezvětří prořídnete, odstraníte prořezané listy a následně je zalijete. Pochmurnatka mrkvová je nízko létající hmyz: postavením větrného štítu kolem plodiny lze tyto škůdce také odradit.
Doprovodné rostliny:
Mrkev se dobře snáší s většinou rostlin s obdobnými nároky na živiny. hlavně s pažitkou, česnekem, rozmarýnem a šalvějí (které odradí pochmurnatku mrkvovou).
Kopr, koriandr a další zástupci čeledi Umbelliferae by však neměli být vysazováni v blízkosti mrkve, protože mají tendenci ke křížovému opylení, což může být důležité, pokud chcete zachránit vlastní osivo.
Historie:
Mrkev pochází z dnešního Afghánistánu, Íránu a Pákistánu a kolem roku 1000 n. l. se pěstovala od Indie až po východní Středomoří. Do roku 1300 se fialová a žlutá mrkev rozšířila až do západní Evropy a Číny. Červená mrkev byla vyšlechtěna v Indii, Číně a Japonsku v roce 1700. Bílá a oranžová mrkev se poprvé objevila v Evropě v průběhu 17. století.
Vlivem vlasteneckých holandských pěstitelů, kteří v 16. století vyšlechtili oranžovou mrkev na počest svých národních barev, oranžová mrkev rychle vytlačila všechny ostatní barvy a dominuje světu dodnes. Moderní agrobyznys náš výběr ještě více zúžil.
Původ:
Výrobce: Permasemínka
Certifikace: Bio
Návod na pěstování mrkve:
Všechny odrůdy mrkve přehledně najdete na stránce Semínka mrkve.
Rané a pozdní mrkve:
Než vyberete odrůdu, je dobré vědět, že mrkev se dělí na ranou a pozdní. Raným odrůdám se někdy říká karotka.
⚠️ Pozor: Karotka není mrkev s kulatým kořenem. Rozdíl mezi ranou a pozdní mrkví je v délce vegetační doby, ne v tvaru.
Raná mrkev má vegetační dobu kolem 80 dní. Je sladká, křehká a hodí se k jídlu čerstvá, rovnou ze záhonu. Typicky jsou to karotky z rodiny Nantaise.
Pozdní mrkev potřebuje až dvojnásobek času. Má větší a pevnější kořen a pěstuje se hlavně na uskladnění přes zimu.
💡 Tip: Odrůdy s krátkým, silným kořenem nepotřebují hlubokou zem. Vypěstujete je v těžší půdě, v nově založených záhonech na trávě nebo kartonu i v obyčejném květináči na balkoně.
Načasování výsevu:
Mrkev je chladnomilná a seje se přímo na záhon. Nejlépe roste při nižších teplotách, brzy na jaře a pozdě na podzim. Kdy ji sít, ale záleží na tom, jestli jde o ranou, pozdní, nebo barevnou odrůdu. Termín výsevu konkrétní odrůdy najdete v Pokynech pro pěstování výše.
⚠️ Pozor: Ne všechny mrkve se dají sít před zimou a brzy na jaře. Pokud vysejete pozdní mrkev už na podzim nebo příliš brzy na jaře, chlad ji přesvědčí, že má za sebou zimu. Půjde do květu hned v první sezóně a neudělá kořen.
Raná mrkev se dá sít před zimou, v listopadu a prosinci, kdy semínka vyklíčí brzy na jaře a uděláte si náskok. Dál brzy na jaře, jakmile rozmrzne a oschne půda, a v létě do poloviny července, kdy do podzimu doroste na velikost pro uskladnění.
⚠️ Pozor: Při podzimním výsevu platí dvě zásadní podmínky. Semínka nesmí začít před zimou klíčit, takže teploty už nesmí stoupat nad 8 °C. Někde to bude listopad, jinde až prosinec. A zem nesmí být zmrzlá, abyste s ní mohli pracovat a dostala se kolem semínek.
Pozdní mrkev sejte až v době, kdy už nehrozí delší období chladu, tedy od konce dubna do konce května.
Barevné mrkve, fialové, černé, červené a další, sejte až po zmrzlých, tedy po polovině května. Jsou na chlad ještě citlivější a z dřívějšího výsevu spolehlivě vybíhají do květu hned v první sezóně.
💡 Tip: Ranou mrkev sejte postupně, menší množství každých pár týdnů. Budete mít čerstvou mrkev od začátku léta do podzimu.
Výběr místa:
Mrkev není náročná na světlo ani teplo, snese i trochu stínu. Je ale citlivá na půdu. Protože se seje přímo na záhon, potřebuje hlavně v horní vrstvě jemnou, kyprou zem bez kamenů.
💡 Tip: Pokud záhon nově zakládáte, pohlídejte si, ať je povrch bez kamenů a bez hrubších kousků organické hmoty (zbytky mulče, neprosátý kompost). Hrubší organické části zapracujte hlouběji.
💡 Tip: Vyhněte se těžkým a kamenitým půdám. Kořeny se v nich deformují a větví. Do těžké půdy volte krátké odrůdy.
⚠️ Pozor: Mrkev nesnáší prohnojenou zem. Vyhněte se v záhonu hnoji, i rozleželému. Kořeny by se větvily a mrkev by víc lákala škůdce.
Mrkev nesejte na stejné místo dřív než za 4 roky.
Výsev:
Sejte mrkev do řádků asi 30 cm od sebe. Semínka vysejte asi 1,5 cm hluboko a 1 až 2 cm od sebe, přihrňte je zemí a lehce přitlačte.
💡 Tip: Semínka mrkve jsou drobná a těžko se sejí řídce. Promíchejte je s jemným pískem, lépe se mezi nimi vytvoří mezery a ušetříte osivo.
💡 Tip: Nejpohodlnější je výsev mrkve z výsevních pásků nebo disků. Semínka jsou v nich v ideálních rozestupech, takže je stačí položit do rýhy a zasypat. Jednocení si tím z velké části ušetříte.
Mrkev klíčí pomalu, i dva až tři týdny. Celou dobu udržujte povrch záhonu vlhký, zalévejte jemnou sprchou, ať semínka nevyplavíte.
💡 Tip: Do řádku mrkve přimíchejte pár semínek ředkviček. Vyklíčí rychle a označí vám řádek, takže víte, kde plít. Při klíčení navíc nakypří půdu a postupnou sklizní ředkviček uděláte mrkvi místo.
Jednocení:
Jakmile rostlinky vyrostou asi na 10 cm, vyjednoťte je na vzdálenost asi 5 cm. Mrkve, které rostou moc hustě, si navzájem konkurují a udělají tenké, pokroucené kořeny.
💡 Tip: V rámci jednocení můžete malé mrkvičky rovnou sklízet a jíst.
⚠️ Pozor: Jednoťte za zamračeného dne nebo navečer a po jednocení řádek zalijte a přihrňte zem k ponechaným rostlinám. Vůně natě z vytržených mrkví láká pochmurnatku mrkvovou. Vytrhané rostlinky odneste ze záhonu.
S čím mrkev pěstovat na jednom záhonu?
K mrkvi se dají hezky napárovat rostliny, se kterými záhon lépe využijete a díky kterým bude mrkev méně trpět na škůdce.
Česnek, cibule a pažitka odpuzují od mrkve pochmurnatku mrkvovou, nekonkurují jí v živinách a stejně jako mrkev nemají rády prohnojenou zem.
💡 Tip: Ranou mrkev můžete před zimou vysít mezi řádky česneku nebo ozimé cibule. Na jaře vyklíčí a záhon využijete dvakrát.
Pórek a mrkev si pomáhají navzájem. Pórek od mrkve odpuzuje mouchy a mrkev od pórku odpuzuje molice.
Keříčkové fazole a další luštěniny vážou dusík a mrkev s nimi roste lépe. Měsíček, rozmarýn, šalvěj, oregano, koriandr a brutnák odhánějí škůdce.
⚠️ Pozor: Nepěstujte mrkev s koprem, fenyklem a pastinákem. Kopr brzdí růst mrkve, fenykl láká škůdce a pastinák je s mrkví příbuzný, takže sdílí stejné choroby a škůdce.
Péče po výsevu:
Na péči není mrkev náročná. Udržujte prostor kolem ní bez plevele, hlavně v prvních týdnech, kdy rostlinky rostou pomalu a plevel by je snadno přerostl.
💡 Tip: Meziřádek stačí dvakrát za sezónu okopat, aby se na povrchu netvořila krusta.
Zalévejte pravidelně, aby půda nevysychala. Nepravidelná zálivka, kdy se střídá sucho s velkou vodou, způsobuje praskání kořenů.
Hlavními škůdci mrkve jsou pochmurnatka, háďátko a drátovec. Nejlepší prevencí je pěstování s česnekem, cibulí, pórkem nebo pažitkou a střídání plodin.
💡 Tip: Půdu v záhonu ozdravíte pěstováním měsíčku a aksamitníku.
Sklizeň:
Mrkev můžete sklízet postupně, jakmile má kořen aspoň tloušťku prstu. Raná mrkev je nejlepší mladá a čerstvá.
Na konci vegetační doby ji vyberte ze záhonu najednou. V běžném záhonu použijte rycí vidle, ve vyvýšeném záhonu ji vyndám lopatkou. V dobře založeném záhonu s kyprou zemí ji jen vytaháte za nať.
💡 Tip: Nať odřízněte asi 1 cm nad kořenem. Mrkev přeberte a na uskladnění si schovejte jen neporušené a perfektní kusy.
Domácí mrkev je výrazně sladší než kupovaná. Během skladování a přepravy se cukr v kořeni postupně mění na vlákninu, takže nejsladší je hned po sklizni.
Skladování:
Nejlépe mrkev uskladníte v bedně s pískem. Dávám vždy vrstvu písku a vrstvu mrkve, naležato nebo nastojato, ale tak, aby se mrkve nedotýkaly. Vršek zasypte pískem, aby mrkve nekoukaly.
Písek mějte mírně vlhký. První dva týdny ho nechte lehce proschnout, pak ho udržujte vlhký. Bednu dejte na temné a chladné místo, ideálně do sklepa nebo garáže. Nesmí promrznout, ale ani vyschnout.
💡 Tip: Bedna s pískem se hodí hlavně pro pozdní mrkev sklízenou na podzim. Letní ranou mrkev je lepší nakrájet na kolečka a zamrazit.

