V kompostéru uděláte ze zahradního a kuchyňského odpadu skvělé hnojivo, které navíc zlepšuje organickou strukturu půdy. Do vyzrálého kompostu se dá i vysévat a nemusíte tak kupovat výsevní substrát.

Zkusil jsem sepsat, jak kompostuji já.

▶️ Do kompostu patří... 🍂🌾🥦

Organický odpad ze zahrady: posekaná tráva, listí (včetně ořešákového), plevel, sláma, piliny, zbytky rostlin ze záhonu (listy květáku, rostliny rajčat atd.), nadrcené větve atd.

Organický odpad z kuchyně: zbytky/okrojky/slupky od zeleniny a ovoce, skořápky od vajíček a tak.

Dále popel ze dřeva, kamenná moučka, hnůj a prosátá hlína...

Pozor: Až na výjimky jsou čajové sáčky nekompostovatelné. Ověřte si vždy na krabičce.

▶️ ... a tohle do něj nedávejte 🥖🥩🧀

Vařené zbytky z kuchyně (ani pečivo). Nechcete si na zahradu nalákat potkany.

Syrové maso. Kvůli patogenům, které při tlení masa vznikají.

Kočkolit a psí výkaly ...zase patogeny.

Tip: Nedávám do kompostu plevele s vyzrálými semeny (lebedu, kopřivy, ...). I když je v kompostu teplo, které semena spálí, nevěřím tomu na 100%, hlavně při okrajích.

▶️ Jak se o něj starat 👨🏻‍🌾

Pro dobré kompostování je potřeba voda, vzduch a teplo.

Důležitá je vlhkost. Nesmí jí být mnoho, aby se nevyplavovaly živiny, ani málo, aby proces probíhal. Proto je ideální stinné místo a v suchém létě kompost kropte dešťovkou.

Tip: Nadměrnou vlhkost snížíte prokládáním vrstev natrhanými kartony. Ty musí být nepotištěné a be lepicí pásky.

Přístup vzduchu vám zajistí konstrukce kompostu s větracími otvory a průběžné prohazování. Doporučuje se přehazovat kompost alespoň jednou za 3 měsíce.

Teplo v hromadě zajišťují bakterie, které materiál rozkládají v prvních dnech. Jakmile jejich práce končí, přijdou na řadu houby a žížaly.

▶️ Kde kompost založit?

Najděte si v zahradě místo ve stínu a chráněné před větrem, aby vám kompost příliš rychle nevysychal.

Dobré je, když je kompostér vybaven stříškou, nebo na něj přímo neprší, aby se nevyplavovaly živiny a obsah se nepromáčel.

Tip: Před kompostérem si nechte alespoň 1,5 metru místa, abyste se tam mohli pohybovat s vidlemi a kolečkem.

▶️ Jak vybrat kompostér?

Ideální kompostér je ohrádka, kterou dobře proudí vzduch, dá se v ní přehazovat materiál z jednoho místa na druhé a ideálně se dá otevřít a vjet pro hotový kompost kolečkem.

Tip: Tři komory jsou léty prověřený ideál. Do jedné komory dáváte čerstvý materiál ke zkompostování, druhou máte plnou kompostu, který zraje a třetí je volná a využíváte ji na přehazování.

Tip: Ještě existuje vychytávka, kdy je super mít čtvrtou komoru a v ní mít materiál, kterým kompost prokládáte (listí, štěpku, slámu...)% Já to mám na kupě vedle kompostu.

Základní kompostér se dá udělat z palet sešroubovaných k sobě. Udělají vám ohrádku, která drží materiál pohromadě a zároveň k němu pouští vzduch.

Nebo si můžete kompostér udělat celý sami. Nejjednodušší je dřevěný z prken a hranolů, nebo z kulatiny.

Tip: Hodně návodů na to jak udělat kompostér doma najdete na pinterestu i na internetu obecně - do vyhledávače 🔎 zadejte “diy compost bin”

Tip: Vyhněte se těm plastovým. Jednak to do přírodní zahrady nepatří, vypadají hrozně, ale hlavně trpí na mrazu, dešti a světle (praskají).

Léta jsme kompostoval jen tak na hromadě. Taky se to dá, jen to vypadá permanentně neuklizeně. To nechceme.

▶️ Koupě kompostéru...

Já jsem kompostér koupil. Jedná se o kompostér českého výrobce Limes, typ K21.

Je celokovový z pozinkovaného plechu, můžete si vybrat z několika velikostí i tlouštěk plechu.

Zároveň je to skládačka. Můžete mít jen jednu komoru a dále ho rozšiřovat přídavnými moduly. Rozebírání pro přehazování i vyvážení hotového kompostu je hračka.

Navíc není pevně ukotven do země, takže se dá i přemístit pokud vám místo přestane vyhovovat.

▶️ Co vysadit kolem kompostu...

Jako podpůrná rostlina ke kompostu doporučuji černý bez. Svědčí mu podobné prostředí, výborně využije živiny, které se kolem kompostu dostanou do půdy, ale hlavně... černy bez vylučuje látky, které urychlují kompostovací proces. Dále mám kolem kompostu vysazené ještě libeček a mátu.

Tip: Pro pohledové odstínění se mi osvědčilo před kompostem vysadit pás vyšších rostlin. Ideální jsou slunečnice, topinambur, nebo laskavec (amaranth).

Kompostování zdar. Největší škoda totiž je vyhazovat organický odpad ze zahrady a kuchyně do hnědého kontejneru.

Zapomněl jsme na něco?

Založte si listovku.

Listovka, tedy kompost založený převážně z listí, vám přibližně do roka vydá fantastickou zeminu bez jakýchkoli semen.

Jak na to:

Listí je z pohledu kompostování (hnědý) uhlíkatý materiál. Komplexní pohled na kompostování najdete v samostatném postu, stejně tak tipy na výběr kompostéru. Do kompostéru dávejte vrstvy listí proložené dusíkatým materiálem. Ten může reprezentovat posekaná tráva, hnůj, nebo surový kompost.

Naplnil jsem takhle jeden kompostér jenom materiálem na listovku.

Vyzrálá listovka je výborná náhrada substrátu pro výsev a řízkování.

Příprava listovky... 🍁

Post, kde jsem ukazoval, jak pomocí listí zamulčovat záhony po sezóně sklidil vás hodně zaujal. Úplným pokladem z listí je listovka… kompost udělaný převážně z listí.

🍁 Kompostovat listí přitom není složité. Bude vás to stát minimální námahu a trochu trpělivosti. Listy se kompostují déle, než běžný zahradní odpad. Pro úplné vyzrání potřebují rok až dva, podle druhu listů.

🍁 Odměnou vám ale bude spousta čerstvého, zvláště kvalitního kompostu bez semen a kořínků. Listovka vám kromě kompostu nahradí výsevní i řízkovací substrát.

🍁 Na listovku budete potřebovat:

Spoustu podzimního listí
Trochu vyzrálého kompostu pro naočkování
Trávu ze sekačky, posekané kopřivy, hnůj, nebo rohovinu jako zdroj dusíku
Vzdušný kompostér, případně roli pletiva, nebo palety

Jak na to?

1️⃣ Pod kompostérem odkryjte vrchní drn a povrch nakypřete, ať se materiál může rozkládat.

2️⃣ Do kompostéru dávejte střídavě vrstvu listí (asi 15 cm vysokou), tenkou vrstvu kompostu a vrstvu dusíkatého materiálu (tráva, hnůj, rohovina, nasekané kopřivy. Té dusíkaté vrstvy stačí trochu, asi 5 cm na výšku. A nastává čekání.

3️⃣ Platí obecná pravidla pro kompostování, takže udržujte materiál vlhký a 2-3x ročně ho přehoďte. Protože je listopad, vlhčit ho nebudete muset až tak do května a stejně tak s tím přehazováním.

Jak rychle listovka vyzraje záleží na poctivosti přípravy (očkování a dodání dusíku), počtu přehození, ale hlavně jaké listy byly použity.

Listí ovocných stromů, jasanu, javoru, břízy a lísek se rozloží asi po roce. Listy s vysokým obsahem kyselin a tříslovin (ořešák, kaštanovník, dub) trvají 2, někdy až 3 roky.

💡 Tip: Ořešákovému listí pomůžete k rychlejšímu rozkladu nadrcením. Jednoduše ho přejedete sekačkou přímo pod stromem a z koše rovnou kompostujete.

⚠️ Pozor: Listovka bude mít kyselejší Ph. To se u některých rostlin hodí (borůvky, jehličnany, rododendrony, …). U ostatních regulujte kyselost vápnitým dolomitem.

💡 Tip: Smícháním zralého listového kompostu, písku a zahradní půdy v poměru 1:1:1 získáte dokonalý substrát.